KDYŽ
R. Kipling
Když bezhlavost svým okem klidně měříš,
ač tupen, sám že nejsi bezhlavý
když podezříván, pevně v sebe věříš,
však neviníš svých soků z bezpráví.

Když čekat znáš, by čekat beze mdloby,
jsa obelháván, sám neupadat v lež,
když nenáviděn, sám jsi beze zloby,
slov ctnosti nadarmo však nebereš.

Když umíš snít a nepodlehnout snění,
když hloubat znáš a dovedeš přec žít,
když proti triumfu i ponížení
jak proti svůdcům spolčeným jsi kryt.

Když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova
lstí bídáků jsou pošlapaná v kal,
když hroutí se tvé stavení a znova
jak dělník v potu lopotíš se dál.

Když spočítat znáš hromady svých zisků
a na jediný hod vše riskovat,
zas po prohře se vracet k východisku
a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát.

Když přinutit znáš srdce své a čivy
by s tebou vytrvaly nejvěrněji,
ač tep a pohyb uniká ti živý
a jen tvá vůle káže: "Vytrvej!"

Když něhu sneseš přílišnou i tvrdost,
když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal,
když sbratřen s davem uchováš si hrdost
a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král.

Když řekneš: "Svými vteřinami všemi
mně čase, jak bych závodník byl, služ!"
Pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi
- a co víc, synu můj, jsi MUŽ!

 <= předchozí příběh <=  ^^ zpět ^^  => další příběh =>